UX – uživatelská zkušenost

Úvodem trocha historie. Zkratka UX (User eXperience) se zažila v posledních 15 letech. Nicméně přístup, který při návrhu rozhraní bere systematicky v potaz potenciálního uživatele, je pro digitální svět známý už od poloviny 80. let, a to pod pojmem HCI – Human Computer Interaction. Za tu dobu vykrystalizovala soustava postupů jak pro výzkum, tak pro návrh uživatelsky přívětivých rozhraní. Stručně řečeno, k dispozici jsou ověřené metodické postupy a nástroje, kterými umí zkušení pracovníci v oboru měřit, a hlavně měnit k lepšímu celkovou uživatelskou zkušenost (nejen použitelnost) produktu či služby. Existuje tedy recept či sada receptů na to, jak popsat, uchopit a provést změnu či úpravu vašeho výrobku. A to tak, aby byl z pohledu koncového uživatele vnímán co nejlépe.

Uživatelsky cílený přístup není jednoduché „naordinovat“. Hlavně z toho důvodu, že zde nefungují jednorázové akce ani nadšení jednotlivců nebo části týmu. Tajemství úspěchu je v systematické a dlouhodobé práci. Spíše jde o úhel pohledu, který si vezme za svůj každý člen týmu. Jak začít? Zkuste si nechat poradit od specialisty. Postavte do středu klienta, zákazníka. Pozorně ho sledujte při činnosti, a hlavně se snažte porozumět nesnázím, na které narazí. Priorizujte je a hledejte řešení. To vše dělejte co nejdříve v procesu návrhu či vývoje, například již na maketách rozhraní. Funguje to. Ušetříte čas a peníze, jelikož chyby odhalíte s pomocí nejlepších arbitrů, jaké můžete mít – vašich potenciálních uživatelů. 

O úspěchu či neúspěchu webové stránky čím dál víc rozhoduje její použitelnost. Jejím hlavním účelem je zařídit, aby návštěvník našel požadované informace snadno a rychle, a podporovat tak celkové cíle webu. Typicky tedy proměnit návštěvníky v zákazníky, kteří se na web vracejí a opakovaně nakupují.

Vyhrát nemusí vždy pouze jeden!

Když ale dojde řeč na testování použitelnosti webu, často vznikají pře o to, která metoda je lepší: expertní analýza použitelnosti, nebo uživatelské testování? Pojďme se na to tedy podívat.

Jaký je mezi nimi rozdíl?

Zatímco expertní analýzu provádí odborníci na slovo vzatí a ti web či mobilní aplikaci hodnotí na základě svých zkušeností a heuristických technik, uživatelské testování využívá zástupců cílové skupiny daného webu/aplikace.

Obě metody mají také mnoho společného, např. co se týče nalezení problémů v použitelnosti a jejich následné prioritizace či vyhodnocování designu z pohledu zkoumaných úkolů. Nabízí se tedy otázka, jak moc se tyto techniky překrývají.

Ačkoliv obě techniky dokážou odhalit podobné problémy, podle průzkumu se výsledky jednotlivých metod překrývají v méně než 50 %(1). Expertní analýzy zpravidla najdou kvantitativně více problémů, avšak vinou tzv. profesní slepoty mohou experti mnohdy přehlédnout v podstatě banální problém, který by běžné uživatele „bil do očí“ na první dobrou. Nejkvalitnějšího výstupu dosáhneme vždy testováním na relevantním vzorku potenciálních uživatelů.

Expertní analýzy jsou dobré…

Expertní analýzy použitelnosti jsou v praxi využívanější než uživatelské testování. Jsou levnější a rychlejší na zpracování. Analýza i s následným vyhodnocením zabere typicky jen několik dnů a odpadají náklady za pronájem prostor nebo nábor uživatelů na testování. Právě proto jsou analýzy často preferovanější volbou v případech, kdy potřebujeme čas a vynaložené finance stlačit na minimum. Spořivost na začátku se však v konečném důsledku absolutně nemusí vyplatit.

… ale uživatelské testování je tu pánem!

Uživatelské testování bezpochyby zabere daleko více času na přípravu a organizaci. Je také finančně náročnější než expertní analýza, a to především kvůli náboru vhodných respondentů z různých cílových skupin. Ale věřte, že to za ty peníze a úsilí stojí! Výsledky uživatelského testování poskytnou daleko lepší pohled na „opravdové“ problémy, se kterými se reální uživatelé potýkají každým dnem.

A často bezvýsledně.

Nespornou výhodou uživatelského testování je i to, že reakce na jednotlivé úkoly slyšíte a vidíte od reálných lidí v reálném čase. A nahrávky, které z testování vzniknou, poslouží velice dobře jako přesvědčovací nástroj při prosazování změn u vedení firmy, potažmo zadavatele. S trochou nadsázky můžeme říci, že je opravdu těžké přít se s videem zachycujícím uživatele v slzách, frustrovaného nespočtem pokusů najít na webu to, co skutečně potřebuje. 

Je proto s údivem, jak obrovské množství webových stránek je spuštěno bez jakéhokoliv testu reálné použitelnosti stránky.

Závěrem je potřeba říct, že jak expertní analýza, tak uživatelské testování mají ve správný čas na správném místě své opodstatnění. Expertní analýza se v praxi často využívá v raných fázích projektu, aby připravila půdu pro uživatelské testování. I samotná expertní analýza je samozřejmě lepší možností, než když testování použitelnosti webu zcela vynecháte. My v Dobrém webu jsme však zastánci toho, že je velmi důležité ukázat webovou stránku reálnému uživateli tak brzy, jak jen je to možné. Zjistíme tak z první ruky, co uživatelé na webu potřebují – a to hned na začátku, a ne až poté, co máme celý design hotový.

Na expertní analýzu a uživatelské testování se obecně nahlíží jako na dvě zcela odlišné disciplíny. Nejefektivnější volba však spočívá ve využití obou těchto technik tak, aby specialisté ohodnotili kvantitativní problémovost stránky (odhalení základních nedostatků; nerespektování zásad použitelnosti; co se na stránce řeší a je-li to v souladu s „the best practices“) a uživatelé tu kvalitativní (proč se uživatelé chovají, jak se chovají; jaká je jejich reálná motivace a v čem tkví hlavní problémy, které je frustrují).

Autor textu
Petr Zdarsky

Zkušený UX konzultant ze společnosti Dobrý Web. V oblasti User Experience (uživatelské přívětivosti webů a aplikací) se  pohybuje více jak 6 let. 

Copyright © 2016 by Export Guru. All rights reserved. Created by noBrother.