Transferové ceny

Při realizaci mezinárodní cenové strategie může podnik sledovat i jiné cíle, než je umístění zboží nebo služeb na zahraničním trhu. S tímto případem se můžeme setkat u obchodních transakcí, realizovaných mezi tzv. spojenými osobami 1 (angl. related persons). Rozumíme jimi podniky, které jsou kapitálově nebo organizačně propojeny buď vzájemně nebo vůči jiné, třetí osobě. Typickými představiteli spojených osob jsou nadnárodní korporace, jejichž organizační složky realizují vzájemné obchodní transakce za tzv. transferové ceny.

Tranferovou cenou se rozumí jiná cena, než je cena obvyklá, tedy taková , která by byla v tuzemsku dosažena ve stejný čas při prodejích stejného nebo podobného zboží nebo služby v obvyklém obchodním styku. Při posuzování ceny je přitom nutné zvážit všechny tržní i mimotržní okolnosti, které mohou její výši ovlivnit. Hlavním důvodem použití transferové ceny je cílevědomá snaha o úpravu finálních nákladů a výnosů obchodní transakce. Pokud jsou takové úpravy prováděny dlouhodobě a plánovitě, dochází i ke zkreslení konečného hospodářského výsledku podniku včetně změny výše zdanitelného daňového základu. Přesouvání výnosů napříč organizační strukturou nadnárodních korporací s využitím transferových cen se v posledních letech stalo atraktivním nástrojem daňové optimalizace.

Transferovou cenou se rozumí jiná cena, než je cena obvyklá.

Současná praxe poškozuje samozřejmě zájmy řady zemí, kterým optimalizace daňového základu nadnárodních korporací snižuje příjmy do státního rozpočtu. Země OECD došly z tohoto důvodu ke konsenzu, který říká: „Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl..." (blíže viz Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) a bývá také označován jako tzv. princip tržního odstupu (angl. Arm´s Length Principle). Základní myšlenky tohoto principu jsou implementovány do národních právních norem a předpisů, včetně tuzemských.

Cenovou dokumentaci, umožňující prokázat správnost kalkulace nákupních a prodejních cen, nemusí spojené osoby nezbytně vytvářet předem, ale mají povinnost ji na požádání předložit. Účetní a fiskální předpisy doporučují pro účely realizace obchodních transakcích spojeným osobám několik variant cenové kalkulace. Některé z doporučovaných metod vycházejí z principu porovnání cen nezávislých a cen v řízených transakcích, jiné využívají kalkulace na základě výrobních či pořizovacích nákladů a ziskové přirážky. Výběr vhodné metody by měl vycházet z konkrétních okolností každé posuzované obchodní transakce. V případě pochybností mají navíc nadnárodní společnosti možnost požádat finanční správu o tzv. závazné posouzení způsobu vytvoření transferové ceny v obchodních vztazích.

Množství a objem mezinárodních obchodních transakcí, realizovaných v rámci struktury nadnárodních společností, rok od roku narůstá. Transakce mezi těmito spojenými subjekty podléhají současně jak tuzemským, tak i zahraničním právním předpisům a jejichž dodržování je ze strany orgánů finanční správy prověřováno čím dál častěji a pečlivěji. Kontrolní činnost je přitom zaměřena nejen na samotnou kalkulaci transferových cen, ale i na analýzu vzájemných vazeb a procesů v celém distribučním řetězci.

Shrnutí:

  • Podnik může při realizaci mezinárodní cenové strategie sledovat i jiné cíle, než je umístění zboží nebo služeb na zahraničním trhu.
  • Transferovou cenou se rozumí jiná cena, než je cena obvyklá.
  • Hlavním důvodem použití transferové ceny je snaha o úpravu finálního hospodářského výsledku podniku.

Klíčová slova anglicky: Transfer price, related persons, Multinational Enterprises, Tax Administration, Arm´s Length Principle.

Autor textu
Doc. Ing. Alexej Sato, CSc.

Doc. Ing. Alexej Sato, CSc. je absolventem oboru Ekonomika a řízení zahraničního obchodu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Více než 40 let se nepřetržitě pohybuje v komerční praxi, a to jak v tuzemsku, tak i  zahraničí. Po nástupu na katedru mezinárodního obchodu VŠE v roce 1997 se pedagogicky, výzkumně i publikačně zaměřil na problematiku mezinárodních obchodních operací, mezinárodního platebního styku a financování podnikatelské činnosti se zahraničím. Má bohatou publikační činnost jako autor a spoluautor řady knižních publikací, vědeckých prací a odborných článků. Podílí se na práci Komise pro cla a usnadnění obchodu Mezinárodní obchodní komory v Paříži.

Copyright © 2016 by Export Guru. All rights reserved. Created by noBrother.