Přímý vývoz

Přímý vývoz (direct exporting) je obchodní operací bez zapojení obchodních mezičlánků. Často se používá při obchodování typu „B2B“ v průmyslovém marketingu, například při vývozu strojů, výrobních zařízení a investičních celků. Počet dodavatelů i odběratelů těchto výrobků je relativně omezený a umožňuje přímé vazby. Dodávky jsou často velmi komplikované a je s nimi spojena nutnost poskytovat celou řadu odborných služeb, u kterých je bezprostřední přítomnost výrobce na zahraničním trhu nutná.

Přímý vývoz znamená přímý smluvní vztah mezi výrobcem a koncovým zákazníkem na zahraničním trhu, bez využívání služeb prostředníků typu velkoobchodu, maloobchodu nebo specializovaných společností, které nabízejí zajištění exportních služeb. Tato forma mezinárodního obchodu vyžaduje dokonalou znalost technické i obchodní problematiky a obvykle pozitivně působí na stabilizaci obchodních vztahů.

Přímý vývoz vyžaduje dokonalou znalost technické i obchodní problematiky.

Výhodou přímých obchodních metod je možnost kontroly průběhu dodávek od výrobce až ke konečnému zákazníkovi a bezprostřední zpětná vazba o tom, jak byl zákazník s dodávkou zboží nebo služeb spokojen. Díky přímému působení na zahraničním trhu získává exportér bezprostřední informace o vývoji na trhu a může tak lépe přizpůsobit svou mezinárodní marketingovou strategii. U přímé obchodní metody by měl vývozce také docilovat vyšších cen, protože sám zabezpečuje celou realizaci, a nese tudíž veškeré náklady i rizika mezinárodního obchodu. Pro úspěšnou realizaci strategie přímého vývozu by měla mít firma vlastní specializované exportní oddělení.

Přímý smluvní vztah je právně zabezpečen uzavřením mezinárodní kupní smlouvy. Způsob uzavírání mezinárodních kupních smluv, jejich forma a obsah jsou ovlivňovány řadou faktorů, například charakterem zboží, se kterým se obchoduje, ekonomickým postavením obchodních partnerů, dlouhodobostí jejich obchodních vztahů, rizikovostí teritoria, do kterého se výrobky vyvážejí, právními předpisy, obchodními zvyklostmi atp. Při dlouhodobých obchodních vztazích, založených na vzájemné důvěře, je možné dohodnout podmínky vzájemných obchodů rámcově. Pro vlastní sjednání jednotlivých kupních smluv pak postačí dohoda o druhu a množství zboží, ceně a dodací lhůtě, eventuálně dalších podmínkách.

Mezinárodní kupní smlouva by měla mít písemnou formu, v některých zemích je písemná forma povinná. Kupní smlouva vzniká, pokud se exportér a importér dohodnou na podstatných náležitostech. Může být uzavřena za přítomnosti obou subjektů, ale v mezinárodním obchodě je mnohem častější uzavírání kontraktů na dálku tak, že jedna ze stran přijme návrh kupní smlouvy předložený druhou stranou. Návrhem smlouvy může být nabídka vypracovaná exportérem nebo objednávka dovozce.

Smlouva tak vzniká většinou jednou z následujících forem:

  • nabídka předložená prodávajícím a její přijetí kupujícím,
  • objednávka kupujícího a její potvrzení prodávajícím.

Nabídka jako návrh kupní smlouvy má obsahovat všechny podmínky kontraktu tak, aby jejím přijetím mohla smlouva vzniknout. Měla by obsahovat podrobný popis předmětu koupě, cenu a další podmínky, například dodací lhůtu, dodací a platební podmínky, příslušnost práva, způsob řešení případných sporů atp. Zároveň může určovat lhůtu, po kterou je exportér podmínkami nabídky vázán. Kupní smlouva vznikne přijetím nabídky pouze  tehdy, jestliže ji kupující akceptuje bez výhrad ve lhůtě stanovené v nabídce. Pro usnadnění jednání o podmínkách kupních smluv se vžilo používání všeobecných obchodních podmínek a typových kontraktů, kde jsou velmi podrobně rozpracované podmínky kupních smluv. Tyto podmínky platí, pokud se na ně strany kupní smlouvy výslovně odvolají v textu smlouvy.

Přímý export se rozvíjí i v případě elektronické obchodování (e-commerce, e-business). Jedná se o obchody uskutečněné přímo na internetu (např. nákup zboží ve firemních e-shopech, nákup softwarových produktů jejich stažením ze sítě, platby za přístup k informacím, finanční převody apod.) Elektronické obchodování se značně rozšířilo v oblasti prodeje spotřebního zboží při prodeji konečným spotřebitelům „B2C“ i v oblasti mezifiremního obchodování „B2B“, například formou internetových aukcí. „C2B“ (consumer-to- business) je vyjádřením skutečnosti, že díky internetu dnes mohou zákazníci sami aktivně vyhledávat firemní nabídky, iniciovat nákupy a v některých případech i aktivně ovlivňovat nákupní podmínky na internetu.

Více informací najdete v sekci Digitální marketing.

Shrnutí:

  • Přímý vývoz znamená přímý smluvní vztah mezi výrobcem a koncovým zákazníkem na zahraničním trhu, bez využití služeb prostředníků.
  • Přímý je typický pro průmyslový „B2B“ marketing. Výhodou je možnost kontroly průběhu obchodních operací, bezprostřední zpětná vazba a možnost realizace vlastní mezinárodní marketingové strategie.
  • Přímý export se stále více využívá při elektronickém obchodování.

Klíčová slova anglicky: direct exporting, industrial marketing, e-commerce, export sales department, international sales agreement.

Autor textu
Prof. Ing. Hana Machková, CSc.

Rektorka VŠE. Absolventka oboru Ekonomika a řízení zahraničního obchodu na VŠE. Specializuje se na mezinárodní marketing a mezinárodní obchodní operace. Od roku 2002 do roku 2014 vedla Katedru mezinárodního obchodu na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE.

Copyright © 2016 by Export Guru. All rights reserved. Created by noBrother.