Námořní a říční přeprava

Námořní a říční doprava mají v mezinárodním obchodě klíčové postavení a s postupující globalizací jejich význam dále narůstá. Jsou nejstarším, ale pokud jde o provozování také nejsložitějším druhem přepravy. Námořní přepravci – rejdaři, se sdružují do námořních konferencí, které stanoví pravidla a podmínky pro provozování přepravy. Říční přeprava funguje za podobných podmínek jako přeprava námořní.

Námořní a říční přeprava karga jsou provozovány těmito typy plavidel:

Námořní a říční přeprava zajišťují rozhodující objem mezinárodního obchodu. Patří k nejstarším, ale také nejsložitějším druhům přepravy.

  • Plavidla pro přepravu nebaleného, volně loženého zboží, jako je obilí, uhlí nebo rudy (angl. bulk carriers) tvoří dnes asi 15% světového obchodního loďstva.
  • Kontejnerové lodě, které slouží výhradně pro přepravu standardních ISO kontejnerů, jsou nosným prvkem multimodální nákladní dopravy.
  • Tankery (angl. tankers) jsou nákladní lodě pro přepravu kapalných nákladů, jako ropa, ropné produkty, zkapalněný plyn nebo některé chemikálie. Tvoří asi jednu třetinu světové obchodní tonáže.
  • Chladírenské lodě (angl. reefers) jsou určeny pro přepravu zboží, které vyžaduje řízenou teplotu a často rychle podléhá zkáze, např. potravinářské výrobky.
  • Plavidla roll on/roll off jsou určena pro přepravu mobilního nákladu, např. automobilů, přívěsů, návěsů nebo železničních vagónů. Ro-Ro plavidla mají vestavěné rampy, které umožňují rychlou a hospodárnou nakládku a vykládku.
  • Trajekty (angl. ferries) slouží k přepravě osobních a nákladních automobilů nebo železničních vagónů, zpravidla na pravidelných linkách.

Provozování mezinárodní námořní a říční přepravy

Pravidelná liniová přeprava (angl. liner services) obvykle slouží k přepravě kusových zásilek nebo kontejnerů. Plavidla se pohybují po předem určených trasách mezi námořními přístavy, podle pevného lodního řádu, při čemž na každé lince pravidelně operuje více než jedna loď. Ceny přepravného jsou stanoveny přepravními tarify, které stanoví liniové námořní konference.

Ty také koordinují využití přepravních kapacit.

Liniové plavby mohou mít charakter plavby pobřežní (tzv. kabotážní) nebo zaoceánské. Pobřežní plavba zajišťuje přemístění karga mezi přístavy jednoho kontinentu a může zahrnovat i plavbu po vnitrozemských vodních cestách a po plavebních kanálech – tzv. short sea shipping. 

Zaoceánská plavba zajišťuje přemístění karga mezi kontinenty.

Nepravidelná trampová přeprava (angl. tramp services) slouží obvykle k přemístění surovin a hromadných nákladů. Trampová přeprava nebývá přesně operačně vymezena, často využívá úzce specializovaných plavidel, např. tankerů nebo chladírenských lodí. K provozování trampové přepravy se zpravidla využívá smluv nájemního typu – charterů.

  • Cestovní charter (angl. voyage charter) umožňuje úplatný nájem plavidla nebo jeho části na jednu plavbu (angl. trip charter), okružní plavbu (angl. round trip charter) nebo několika na sebe navazujících plaveb (angl. consecutive voyages).
  • Časový charter (angl. time charter) se sjednává na určité časové období, během kterého se dopravce zavazuje za sjednanou odměnu přepravovat kargo sjednaným způsobem a podle dispozic příkazce.

Zvyklosti v námořní a říční přepravě dávají možnost najímat plavidla i formou odlišnou od jiných druhů přeprav. Tzv. bareboat charter (zvaný též demise charter) dává možnost nájmu plavidla včetně jeho plné kontroly, právní a finanční odpovědností za jeho provoz. Nájemce také hradí provozní náklady, včetně paliva, mezd posádky, přístavních nákladů a pojištění plavidla. Po uplynutí sjednané doby nájmu, může být nájemní smlouva ukončena i převodem plavidla do vlastnictví nájemce.

Provozování mezinárodní námořní přepravy je upraveno celou řadou mezinárodních ujednání. Klíčovým dokumentem je Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS) z r. 1982, která vymezuje práva a povinnosti zemí při využití světových oceánů a stanoví základní pravidla pro podnikání, ochranu životní prostředí a využití mořských přírodních zdrojů. Hague-Visbyská pravidla z r. 1924 definují vzájemné vztahy dopravce a vlastníka karga a stanoví jejich základní práva a povinnosti. Hamburská pravidla z r. 1978 vycházejí z Mezinárodní úmluvy OSN o přepravě zboží po moři a tvoří jednotný právní základ pro námořní přepravu zboží.

Základní pravidla pro říční přepravu zboží stanoví a vzájemné vztahy, práva a povinnosti dopravců a vlastníků zboží řeší Úmluva o přepravní smlouvě přepravě zboží po vnitrozemských vodních cestách (CNMI), přijatá v r. 2001. Je použitelná mimo jiné i při plavbě na evropských vodních cestách včetně Rýna a Dunaje.

Smluvní zajištění přepravy

Uzavření přepravní smlouvy v liniové námořní přepravě předchází knihování (angl. booking) lodního prostoru, které zpravidla obstarává smluvní agent vlastníka plavidla (angl. loading broker). Knihování je svou právní podstatou smlouvou o uzavření smlouvy budoucí a osvědčuje se vydáním tzv. knihovacího listu nebo zápisu (angl. booking list, booking note). Převzetí zboží k námořní nebo říční přepravě a uzavření přepravní smlouvy se osvědčuje vydáním nákladního listu (angl. Sea or Ocean Waybill) nebo náložného listu – konosamentu (angl. Bill of Lading – B/L). Oba dokumenty osvědčují převzetí zboží k přepravě a uzavření přepravní smlouvy a uvádějí základní náležitosti jejího obsahu:

  • označení odesílatele a příjemce a dopravce,
  • údaje o množství, váze, kubatuře a vnějším stavu přepravované věci,
  • údaj o úhradě přepravného (freight prepaid/freight collect),
  • označení plavidla,
  • označení přístavu odeslání (nakládky) a přístavu určení (vykládky),
  • další údaje, vztahující se k zásilce (např. signování).

Oproti nákladnímu listu je konosament listinou, se kterou je spojeno právo požadovat vydání přepravované věci. Plní tedy kromě legitimační funkce i funkci dispoziční a je obchodovatelným cenným papírem.

Konosament může být vystaven:

  • na jméno konkrétní osoby (tzv. straight bill of lading) – takto vystavený konosament není převoditelný žirováním,
  • na řad konkrétní osoby – konosament je převoditelný žirováním,
  • na doručitele – práva z konosamentu lze postoupit fyzickým předáním listiny.

Dopravce v konosamentu osvědčuje vnější stav zásilky a obalu. Pokud je zásilka v tzv. „napohled dobrém stavu“ a konosament neobsahuje žádné údaje o poškození, pak zůstává čistým konosamentem (angl. clean bill of lading). Nečistý konosament (angl. claused bill of lading) obsahuje doložku o poškození zboží či obalu, nebo chybějících nákladových kusech. Konosament se stává hůře obchodovatelným a dopravce obvykle žádá tzv. slib odškodnění (angl. letter of indemnity), který ho zbavuje případné odpovědnosti za poškození zásilky během přepravy. Palubní konosament (angl. on board bill of lading) osvědčuje umístění zásilky na palubě konkrétní lodi. Přejímací konosament (angl. received for shipment bill of lading) osvědčuje pouhé převzetí zásilky k nalodění. Umístěním zásilky na palubě lodi a uvedením této skutečnosti v listině, stává se konosamentem palubním. Konosament se obvykle vystavuje ve více stejnopisech. Všechny vydané originály představují tzv. plnou sadu konosamentů (angl. full set of bills of lading). K vydání zásilky stačí předložit jeden z originálů konosamentu, po vydání zásilky ztrácejí zbývající originály platnost.

Odpovědnost dopravce

Námořní a říční dopravci nesou odpovědnost za poškození nebo ztrátu zásilky od jejího převzetí až do jejího vydání. Jsou odpovědnosti zproštěni, pokud poškození nebo ztráta zásilky nebyla způsobena jejich nedbalostí, vlastní vadou zásilky nebo obalu, případně okolnostmi, které nebylo možné odvrátit, ani odstranit jejich následky. Odpovědnost námořního či říčního dopravce je mezinárodními úmluvami omezena na 2,5 SDR za kilogram brutto váhy poškozené nebo ztracené zásilky nejvýše však 835 SDR celkem* .

Shrnutí:

  • Pravidelné liniová námořní přeprava (angl. liner services) se zpravidla využívá k přemístění kusových zásilek nebo kontejnerů.
  • K přepravě surovin a hromadných nákladů je vhodná nepravidelná trampová přeprava (angl. tramp services), která využívá úzce specializovaných plavidel.
  • Odpovědnost námořních a říčních dopravců je v důsledku mezinárodních úmluv jenom symbolická, přepravním rizikům je proto vhodné předcházet například pojištěním.

 

Klíčová slova anglicky: liner services, voyage charter, time charter, sea or ocean waybill, bill of lading.

*/ 1 XDR (Special Drawing Right) je asi 34 CZK

Autor textu
Doc. Ing. Alexej Sato, CSc.

Doc. Ing. Alexej Sato, CSc. je absolventem oboru Ekonomika a řízení zahraničního obchodu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Více než 40 let se nepřetržitě pohybuje v komerční praxi, a to jak v tuzemsku, tak i  zahraničí. Po nástupu na katedru mezinárodního obchodu VŠE v roce 1997 se pedagogicky, výzkumně i publikačně zaměřil na problematiku mezinárodních obchodních operací, mezinárodního platebního styku a financování podnikatelské činnosti se zahraničím. Má bohatou publikační činnost jako autor a spoluautor řady knižních publikací, vědeckých prací a odborných článků. Podílí se na práci Komise pro cla a usnadnění obchodu Mezinárodní obchodní komory v Paříži.

Copyright © 2016 by Export Guru. All rights reserved. Created by noBrother.