Krátkodobé financoávní

Volba metody financování přeshraničního obchodu by měla v první řadě vycházet z vlastní finanční situace. Jak vývozce, tak i dovozce by měli zhodnotit vlastní možnosti financování a přihlédnout i k možnostem svého obchodního partnera. Při hodnocení by měli současně zvážit aktuální situaci a predikci dalšího vývoje domácího a mezinárodního finančního trhu. V některých zemích může ekonomická situace nebo opatření hospodářské politiky státu výběr variant pro financování přeshraničních aktivit zúžit. Přihlédnout je vhodné i k tomu, jakých metod financování využívá konkurence.

Při volbě konkrétní metody financování je třeba dostupné možnosti posoudit podle kritérií, která jsou v dané chvíli pro hodnotitele prioritní. Kritériem hodnocení může být: 

  • výše finančních prostředků, které lze vybranou metodou získat,
  • výše nákladů, se kterými je použití vybrané metody spojeno,
  • četnost rizik, které je současně s výběrem nutné nést,
  • rychlost získání finančních prostředků a flexibilita jejich použití,
  • vliv vybrané metody financování na likviditu podniku,
  • náročnost vybrané metody na vlastní finanční zdroje,
  • vliv výběru na goodwill podniku,
  • daňové důsledky volby a další.

Volba metody financování by měla vycházet ze situace a vývoje domácího a mezinárodního finančního trhu.

Metody krátkodobého financování mezinárodního obchodu se příliš neliší od metod, které podniky používají pro financování prodejních, výrobních nebo jiných ekonomických aktivit v tuzemsku. Jejich použití závisí na stávajících právních předpisech, pravidlech a zvyklostech každé konkrétní země. Financování může být poskytováno bankami a finančními institucemi individuálně na každou jednotlivou obchodní transakci, nebo rámcově na všechny obchodní transakce do sjednaných teritorií v dohodnutém časovém období. Konkrétní průběh financování se nutně projeví ve sjednaných smluvních podmínkách obchodní transakce, zejména ve volbě platebních nástrojů.

Klientům, kteří vedou u banky kontokorentní účet, umožňuje banka čerpání kontokorentního úvěru (angl. overdraft) až do sjednané výše. Inkaso z prodejních transakcí dává majiteli účtu možnost udržovat debetní zůstatek ve stanovené výši. Výhodou kontokorentního úvěru je vysoká flexibilita čerpání a úročení podle skutečného zůstatku účtu, při čemž použití úvěrovaných finančních prostředků není zpravidla účelově vázáno. Tohoro typu financování mohou využívat jak dodavatelé (vývozci) k překlenutí krátkodobých úvěrů, tak i odběratelé (dovozci) k překlenutí doby mezi nákupem zboží a jeho dalším prodejem.

Odkup směnek před datem splatnosti bankou se samozřejmě týká jen těch směnek, které mají jinou splatnost než na viděnou (angl. at sight). Směnečník u směnky cizí nebo výstavce u směnky vlastní je směnkou vázán uhradit k budoucímu datu splatnosti stanovenou směnečnou částku. Dodavatel (vývozce) má možnost směnku akceptovanou odběratelem (dovozcem) nebo jeho bankou, případně vlastní směnku vystavenou odběratelem, nabídnout své bance ke směnečnému eskontu (angl. bill of exchange discounting). Pokud projeví banka zájem nesplacenou směnečnou pohledávku od svého klienta odkoupit (eskontovat směnku), poskytne mu po srážce diskontu sníženou směnečnou částku k dispozici. Banky obvykle zvažují bonitu směnečného dlužníka a mohou se rozhodnout, zda směnku odkoupí s postihem vůči svému klientovi (dodavateli), nebo bez postihu. Vysoce bonitní směnky, např. směnky s bankovním akceptem, nebo směnky opatřené bankovním avalem, bývají odkupovány bez postihu na původního majitele.

Dokumentární akreditiv (angl. documentary letter of credit) slouží v obchodních transakcích zejména jako nástroj platební a zajišťovací. Za plnění z titulu akreditivu nese odpovědnost banka a proto je plnění relativně nezávislé na vůli či schopnosti kupujícího (dovozce) zaplatit. Prodávajícímu (vývozci) jako beneficientovi akreditivu proto poskytuje tento nástroj určité úvěrové možnosti. Spolehlivým vývozcům umožňuje akreditiv získat bankovní úvěr na předfinancování dodávky, a to někdy již v okamžiku, kdy je akreditiv v jejich prospěch otevřen. Akreditivy s odloženou splatností jsou pro prodávajícího (vývozce) jedním z nejspolehlivějších nástrojů prevence úvěrového rizika. Pokud prodávající splní akreditivní podmínky a bance vystavující akreditiv (nebo potvrzující) vznikne povinnost pozdějšího zaplacení, bývají finanční instituce ochotny akreditivní pohledávku po srážce diskontu odkoupit, obvykle i bez postihu na původního beneficienta.

Finančně méně výhodný bývá dokumentární akreditiv pro dovozce. Není-li dovozce považován za dostatečně spolehlivého, může banka blokovat akreditivní částku na účtu klienta nebo odečíst akreditivní částku z jeho úvěrového limitu již v době otevření akreditivu. Závazek plnění z titulu akreditivu je závazkem banky, která by v případě negativního vývoje platby sama nesla úvěrová rizika.

Pro zajištění plynulých dodávek v rámci distribučního řetězce může proces usnadnit použití převoditelného akreditivu. Prostředník (mezičlánek) může jako beneficient akreditivu požádat banku o převedení práv z akreditivu na svého dodavatele a financovat tak nákup bez nutnosti obstarávat si vlastní finanční zdroje.

Banky mohou vývozcům na exportní pohledávky před lhůtou splatnosti poskytovat zálohu. Financují zpravidla jen určitou část pohledávky (kolem 70%), při čemž dodavatel zůstává dlužníkem banky a nese veškerá rizika spojená s poskytnutým zahraničním úvěrem. Zálohování exportních pohledávek přináší samozřejmě i dodatečné náklady, které představuje úrok a odměna bance za provedení finanční transakce.

Shrnutí:

  • Volba metody financování přeshraničního obchodu by měla vycházet z vlastní finanční situace vývozce či dovozce. 
  • Hodnocení volby by mělo zahrnovat aktuální situaci a predikci dalšího vývoje domácího a mezinárodního finančního trhu.
  • Přihlédnout je vhodné i k tomu, jakých metod financování využívá konkurence. 

Klíčová slova anglicky: short-term financing, overdraft, bill of exchange discounting, documentary letter of credit, export receivables.

Autor textu
Doc. Ing. Alexej Sato, CSc.

Doc. Ing. Alexej Sato, CSc. je absolventem oboru Ekonomika a řízení zahraničního obchodu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Více než 40 let se nepřetržitě pohybuje v komerční praxi, a to jak v tuzemsku, tak i  zahraničí. Po nástupu na katedru mezinárodního obchodu VŠE v roce 1997 se pedagogicky, výzkumně i publikačně zaměřil na problematiku mezinárodních obchodních operací, mezinárodního platebního styku a financování podnikatelské činnosti se zahraničím. Má bohatou publikační činnost jako autor a spoluautor řady knižních publikací, vědeckých prací a odborných článků. Podílí se na práci Komise pro cla a usnadnění obchodu Mezinárodní obchodní komory v Paříži.

Copyright © 2016 by Export Guru. All rights reserved. Created by noBrother.