Licence

Licence znamená svolení k užití předmětů nehmotné povahy (nehmotných statků), které byly vytvořeny tvůrčí duševní činností. Licence jsou poměrně často využívanou kapitálově nenáročnou formou vstupu na zahraniční trhy jednak z obchodně-politických důvodů, ale i proto, že pro řadu firem, které se strategicky zaměřují na investice do výzkumu a vývoje, jsou dnes příjmy z poskytnutých licencí významnější, než příjmy z prodeje hotových výrobků.

Při udělování licencí k využití předmětů průmyslového vlastnictví rozlišujeme nejčastěji licence k využívání patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných označení (právo k využití ochranné známky či obchodního jména firmy).

Technická řešení lze chránit formou patentu na vynález na základě podání přihlášky. Patenty se udělují na vynálezy, které splňují zákonné požadavky, na dobu 20 let. Musí se jednat o vynálezy světově nové, tj. ty, které nejsou součástí dosavadního stavu technických řešení, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Při přihlašování vynálezu do zahraničí existují tři základní možnosti. Národní cesta znamená, že přihlašovatel přihlásí vynález k ochraně přímo v každém státu, ve kterém si přeje požívat ochranu svého duševního vlastnictví. Pro státy, které jsou členy Evropské patentové organizace (EPO) je možné podat žádost o Evropský patent. Evropské patentové přihlášky lze podat na Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky (ÚPV), stejně jako mezinárodní přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT), které otevírají možnost získání ochrany v téměř 150 zemích celého světa.

Licence znamená svolení k užití nehmotného statku, například při výrobě podle vynálezu chráněného patentem.

Jedinečné technické řešení je možné chránit také užitným vzorem, což je jednodušší, rychlejší a méně nákladná forma ochrany nových, průmyslově využitelných technických řešení. Doba ochrany užitného vzoru trvá čtyři roky, ale na žádost vlastníka může být prodloužena dvakrát o tři roky. Maximální doba platnosti užitného vzoru je tedy 10 let. Užitný vzor je vhodný pro předměty s kratším cyklem životnosti, protože účinky zápisu užitného vzoru jsou stejné jako účinky patentu. Jak ale upozorňuje ÚPV, užitný vzor se zapisuje do rejstříku bez průzkumu novosti a úrovně řešení, a proto je také jeho monopol oproti patentu křehký a postavení jeho majitele méně jisté. Poplatky za užitný vzor jsou však řádově mnohem nižší.  

Průmyslovými vzory jsou chráněna řešení designérská, tj. vzhled výrobků. Průmyslový vzor lze chránit, pokud je nový a má individuální povahu. Ochrana zapsaného průmyslového vzoru trvá 5 let ode dne podání přihlášky a vlastník průmyslového vzoru může dobu ochrany opakovaně obnovit, a to vždy o 5 let, až na celkovou dobu 25 let.

Platnost ochranné známky je 10 let od data podání přihlášky ochranné známky a lze ji prodlužovat vždy o dalších 10 let.

Prodej práv k využívání průmyslového vlastnictví zvažuje firma zejména v následujících případech:

  • firma (výzkumný ústav, vysoká škola) nemá možnost sama zavést výrobu, při které by využívala své vynálezy nebo jiná technická řešení,
  • obchodněpolitické, devizové, celní a jiné bariéry neumožňují přímý vývoz do určitých teritorií a prodej práv k průmyslovému vlastnictví tak umožňuje na tyto trhy proniknout (např. řada vlád zejména v rozvojových zemích dává přednost licenční výrobě před přímým dovozem ve snaze zachovat nebo zvýšit zaměstnanost),
  • cílový zahraniční trh je politicky a/nebo ekonomicky nestabilní a firma se obává na něm investovat,
  • zahraniční trh je malý, nemá dostatečný tržní potenciál, a proto firmy upřednostňují licenční operace před přímými investicemi,
  • prodej práv k průmyslovému vlastnictví je součástí nehmotného vkladu do společného podnikání,
  • prodej průmyslových práv je spojen s reciproční komerční výhodou, například s dovozem licenčních výrobků vyrobených v zahraničí výměnou za jinou technologii,
  • firma si přeje zhodnotit své investice do výzkumu a vývoje příjmy z prodeje licence.

Důvody, které firmu naopak vedou k nákupu práv k zahraničním nehmotným statkům, mohou být následující:

  • firma nemá kapacity pro vlastní výzkum a vývoj,
  • zahraniční patentová ochrana je natolik dokonalá, že nelze dosáhnout vlastního originálního řešení,
  • firma hodlá rozšířit vývoz výrobků, jejichž části jsou v některých zemích chráněny patenty zahraničních firem.

Poměrně rozšířenou formou mezinárodní spolupráce je vzájemné poskytování licencí (cross licencing) mezi významnými světovými firmami. Firmy na jedné straně výsledky svého výzkumu a vývoje pečlivě utajují a v některých případech ani nepožadují patentovou ochranu, protože se bojí úniku informací, a na straně druhé jsou ochotny si tato práva či znalosti vyměňovat, aby předešly ztrátám vyvolaným duplicitním výzkumem.

Shrnutí:

  • Nejčastěji jsou poskytovány licence k využívání patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných označení.
  • Licence mohou být využívány z obchodně-politických důvodů, zejména kvůli bariérám pro dovoz, omezením pro zahraniční investory nebo příliš velkým podnikatelským rizikům na zahraničním trhu.
  • Při přihlašování vynálezu do zahraničí existují tři základní cesty. Jedná se o cestu národní, cestu Evropského patentu a cestu mezinárodní přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci.

Klíčová slova anglicky: licencing, industrial property, patent, utility model, industrial design, trademark, European Patent Office, Patent Cooperation Treaty.

Autor textu
Prof. Ing. Hana Machková, CSc.

Rektorka VŠE. Absolventka oboru Ekonomika a řízení zahraničního obchodu na VŠE. Specializuje se na mezinárodní marketing a mezinárodní obchodní operace. Od roku 2002 do roku 2014 vedla Katedru mezinárodního obchodu na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE.

Copyright © 2016 by Export Guru. All rights reserved. Created by noBrother.