Dodání zboží do jiných členských států EU

Export do Evropské unie je pro českou ekonomiku zcela klíčový. Závislost české ekonomiky na exportu do zemí Evropské unie přesahuje 80%. Dodání zboží do jiného členského státu EU z pohledu uplatňování DPH řeší směrnice Rady (Evropské unie) a konkrétní zákony členských zemí. 

Problematiku dodání zboží do jiného členského státu EU z hlediska uplatňování DPH řeší:

  • SMĚRNICE RADY č. 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen Směrnice), která definuje místo zdanitelného plnění při dodání zboží na určité případy
  • ZÁKON č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen „zákon o DPH“), definuje dodání zboží do jiného členského státu EU v ustanovení § 13 (odst. 1 a 2) jako převod práva nakládat se zbožím jako vlastník v případě, že je zboží skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.

Takové dodání je dle ustanovení § 64 zákona o DPH dodáním osvobozeným od DPH, přičemž z odst. 1 tohoto ustanovení vyplývá, že aby bylo možné předmětné osvobození uplatnit, musí být splněny následující podmínky, a to kumulativně: 

  1. musí se jednat o dodání zboží tuzemským plátcem osobě registrované k DPH v jiném členském státě,
  2. zboží musí být skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu (musí opustit tuzemsko),
  3. zboží musí být odeslat nebo přepravit z tuzemska plátce (prodávající) nebo pořizovatel (kupující) nebo zmocněná třetí osoba (např. jimi najatá přepravní firma).

 

Ad 1) – daňové identifikační číslo pořizovatele zboží z jiného členského státu EU

První podmínkou pro to, aby mohlo být dodání zboží do jiného členského státu osvobozeno, je skutečnost, že pořizovatel zboží je osobou registrovanou k DPH v jiném členském státě. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že pouhá existence daňového identifikačního čísla automaticky neznamená, že je pořizovatel osobou registrovanou k DPH. Stejně jako v tuzemsku, i v jiných členských státech není z daňového identifikačního čísla patrné, za jakým účelem bylo přiděleno – zda pouze k dani z příjmů, nebo také k jiným daním. Je proto nutné, aby tuzemský plátce (dodavatel zboží), kterému pořizovatel z jiného členského státu sdělil své daňové identifikační číslo, minimálně ověřil, zda je pořizovatel opravdu osobou registrovanou k DPH. Toto ověření lze provést některým z následujících způsobů: 

  • pořizovatel z jiného členského státu poskytne platné osvědčení o registraci k DPH
  • formou výpisu ze serveru Evropské komise – http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/?locale=cs

Ad 2) – prokazování dodání zboží do jiného členského státu pro účely jeho osvobození od DPH

Druhou podmínkou pro to, aby mohlo být dodání zboží do jiného členského státu osvobozeno, je skutečnost, že zboží bylo skutečně odesláno (přepraveno) do jiného členského státu. Znamená to, že musí dojít k přepravě zboží a tuzemský plátce (dodavatel zboží) musí mít vždy k dispozici důkazní prostředky o uskutečněné přepravě.

Ustanovení § 64 odst. 5 zákona o DPH dává možnost prokázat dodání zboží do jiného členského státu písemným prohlášením pořizovatele nebo zmocněné třetí osoby, že zboží bylo přepraveno do jiného členského státu, nebo jinými důkazními prostředky. 

prohlášení pořizovatele, tzn. k důkaznímu prostředku jmenovitě definovanému v ustanovení § 64 odst. 5 zákona o DPH, je však nutné poznamenat, že aby ho bylo možné uplatnit jako důkaz o dodání zboží do jiného členského státu, musí být splněny podmínky, které předmětné ustanovení předjímá, tedy:

  • skutečnost, že pokud bude prohlášení podepisovat jiná osoba než pořizovatel zboží (třetí osoba), musí být vybavena dokladem prokazujícím, že k tomuto úkonu dostala zmocnění (např. plnou mocí vystavenou pořizovatelem)
  • skutečnost, že prohlášení bude podepsáno až po uskutečnění přepravy zboží do jiného členského státu, která vyplývá z minulého času, který je v textu ustanovení § 64 odst. 5 zákona o DPH použit („lze prokázat písemným prohlášením […], že zboží bylo přepraveno do jiného členského státu“). Zákon tedy použitím minulého času předjímá, že prohlášení bude potvrzeno až po přepravení zboží do jiného členského státu, tzn. že finanční orgány nebudou jako důkaz přepravy zboží akceptovat prohlášení pořizovatele zboží nebo zmocněné třetí osobou vystavené PŘED samotným přepravením zboží mimo tuzemsko, např. při převzetí zboží v tuzemsku v případech, kdy bude zboží dodáváno za využití dodacích doložek EXW, FCA apod.

Až na výše uvedené prohlášení pořizovatele nedefinuje zákon o DPH žádné konkrétní důkazní prostředky k prokázání přepravy zboží do jiného členského státu. Jako důkazních prostředků tedy lze užít všech prostředků, jimiž lze ověřit skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti a jež nejsou získány v rozporu s obecně závaznými právními předpisy. V této souvislosti lze za důkazní prostředky prokazující uskutečnění přepravy zboží do jiného členského státu EU považovat např. přepravní doklady (CMR, AWB) apod.

Ať již bude pro prokázání přepravy zboží do jiného členského státu použit jakýkoliv důkazní prostředek, je nutné mít vždy na paměti, že se důkazní prostředky musí vázat (být průkazně identifikovatelné) ke konkrétní obchodní transakci (ke konkrétnímu dodání zboží). K prokázání není možné využít obecné prohlášení, že při všech realizovaných dodáních bylo zboží přepraveno do jiného členského státu. Stejně tak jako jediného důkazního prostředku nelze využít rámcové smlouvy s přepravcem o zajištění přepravy zboží do jiných členských států apod.

Ad 3) – osoba zajišťující přepravu zboží dodávaného do jiného členského státu EU 

Další podmínkou pro osvobození dodání zboží do jiného členského státu, která vyplývá z ustanovení § 64 odst. 1 zákona DPH, je, že zboží je osobě registrované k DPH v jiném členském státě odesláno nebo přepraveno z tuzemska plátcem (dodavatelem) nebo pořizovatelem (kupujícím) nebo zmocněnou třetí osobou (např. jimi najatou přepravní firmou).

Pakliže by tedy přepravu zboží do jiného členského státu zajišťovala jiná osoba než tuzemský dodavatel nebo pořizovatel nebo jimi najatá přepravní firma, nebylo by dodání do jiného členského státu dodáním osvobozeným od DPH. Na tuto skutečnost je nutné brát zřetel zejména v případech, kdy vývozce dodává zboží do jiného členského státu jiné osobě než kupujícímu a tato jiná osoba by zajišťovala přepravu zboží.

Vývoz zboží

Vývoz zboží dle celních předpisů

Dle celních předpisů je vývoz zboží realizován propuštěním zboží do celního režimu vývoz, který umožňuje, aby zboží se statusem Společenství opustilo celní území Společenství a bylo dopraveno do třetí země.

Dle ustanovení čl. 64 odst. 1 NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní zákoník Společenství (dále jen „celní kodex“), může celní prohlášení učinit každý, kdo může příslušnému celnímu orgánu předložit předmětné zboží nebo zajistit jeho předložení se všemi potřebnými doklady. Deklarant, tj. osoba, jež podává celní prohlášení nebo jejímž jménem je celní prohlášení podáváno, musí mít sídlo na území Společenství.

Písemné celní prohlášení (Jednotný správní doklad – JSD), kterým je navrhováno propuštění zboží do celního režimu vývozu, se dle ustanovení čl. 161 odst. 5 celního kodexu podává celnímu úřadu, který je příslušný ke kontrole místa, kde má vývozce sídlo anebo kde se zboží balí či nakládá jako vývozní zásilka.

Pro tyto účely se dle ustanovení čl. 788 NAŘÍZENÍ KOMISE (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen „prováděcí nařízení k celnímu kodexu“), za vývozce považuje osoba, jejímž jménem a na jejíž účet je podáváno vývozní celní prohlášení a která má v době přijetí tohoto prohlášení k danému zboží vlastnické nebo obdobné právo umožňující s ním nakládat. Má-li na základě vývozní smlouvy k danému zboží vlastnické nebo obdobné právo umožňující s ním nakládat osoba se sídlem mimo území Společenství, považuje se za vývozce ta smluvní strana, která sídlo na území Společenství má. 

Vývoz zboží dle zákona o DPH

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen „zákon o DPH“), řeší problematiku vývozu pouze z následujících pohledů:

  • definice daňového dokladu (§ 30 odst. 4 zákona o DPH)
  • vymezení vývozu zboží jako plnění osvobozeného od DPH s nárokem na odpočet (§ 63 odst. 1 písm. c] zákona o DPH)
  • definice vývozu zboží jako výstup zboží z území Společenství (§ 66 odst. 1 zákona o DPH)
  • stanovení podmínek osvobození vývozu zboží od DPH (§ 66 odst. 2 a 3 zákona o DPH)

Jinak se v souladu s ustanovením § 93 odst. 2 zákona o DPH při vývozu zboží postupuje podle celních předpisů.

Z pohledu zákona o DPH se vývozem dle ustanovení § 66 odst. 1 rozumí výstup zboží z území Evropského společenství. Dle ustanovení odst. 2 předmětného paragrafu zákona o DPH je vývoz zboží plněním osvobozeným od daně z přidané hodnoty, pokud odeslání nebo přepravu zboží z tuzemska do třetí země uskuteční:

  • vývozce nebo jím zmocněná osoba
  • kupující nebo jím zmocněná osoba, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu

Vývoz zboží je dle ustanovení § 66 odst. 3 ZDPH uskutečněn, pokud je zboží propuštěno do celního režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk, zboží vystoupilo do třetí země a výstup zboží potvrdily na daňovém dokladu (JSD) celní orgány. Pokud výstup zboží celní orgány nepotvrdily, plátce prokazuje splnění podmínky výstupu zboží do třetí země jinými důkazními prostředky. (Pozn.: Prokazováním výstupu zboží do třetí země jinými důkazními prostředky však není dotčena povinnost existence daňového dokladu – JSD.)

Daňovým dokladem při vývozu zboží je dle ustanovení § 30 odst. 4) ZDPH rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk učiněné na písemném celním prohlášení (JSD).

Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že aby bylo možné uplatnit osvobození vývozu od DPH, musí být splněny následující podmínky, a to kumulativně:

  1. zboží musí do celního režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk propustit celní orgány,
  2. zboží musí být skutečně odesláno nebo přepraveno do třetí země (musí opustit území Společenství),
  3. zboží musí odeslat nebo přepravit z tuzemska vývozce (prodávající) nebo kupující nebo zmocněná třetí osoba (např. jimi najatá přepravní firma).

Ad 1) – rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu

K této podmínce osvobození vývozu od DPH je pouze nutné zmínit názor MF ČR, dle kterého lze osvobození od DPH uznat pouze v případě, kdy na daňovém dokladu (JSD) figuruje jako vývozce tuzemský plátce, který osvobození uplatňuje.

Ad 2) – prokazování vývozu zboží pro účely jeho osvobození od DPH

Druhou podmínkou pro osvobození vývozu je skutečnost, že zboží bylo skutečně odesláno (přepraveno) do z území Společenství do třetí země. Znamená to, že musí dojít k přepravě zboží a tuzemský plátce (vývozce) musí mít vždy k dispozici důkazní prostředky o uskutečněné přepravě.

Výstup zboží z území Společenství potvrzuje na výtisku 3 vývozního JSD celní úřad výstupu, kterým se rozumí:

  • u zboží přepravovaného po železnici, poštou, letecky nebo po moři celní úřad příslušný pro místo, kde je zboží převzato na podkladě jediné přepravní smlouvy pro vývoz do třetí země železniční společností, poštovními úřady, leteckými nebo lodními společnostmi,
  • u zboží přepravovaného potrubím nebo u elektrické energie celní úřad určený členským státem, v němž má sídlo vývozce,
  • u zboží přepravovaného jiným způsobem nebo za okolností, které nejsou uvedeny v předchozích odrážkách, poslední celní úřad před výstupem dotyčného zboží z celního území Společenství.

Z ustanovení čl. 793 prováděcího nařízení k celnímu kodexu však vyplývá, že celní úřad výstupu nepotvrzuje výstup zboží z území Společenství z úřední povinnosti, ale pouze v případě, že vývozce vyjádří své přání (požádá), aby mu byl potvrzený výtisk 3 JSD vrácen, což může učinit uvedením poznámky „RET-EXP“ do odst. 44 vývozního JSD, případně jiným vhodným způsobem.

Díl 3 JSD opatřený potvrzením o výstupu zboží vrátí celní úřad výstupu předkladateli (vývozci) nebo, není-li to možné, zprostředkovateli uvedenému v kolonce 50 JSD, který má sídlo v oblasti místní působnosti celního úřadu výstupu.

Pokud celní orgán výstup zboží nepotvrdí, plátce může prokázat splnění podmínky výstupu zboží do třetí země jinými důkazními prostředky. Tyto „jiné důkazní prostředky“ zákon o DPH nevymezuje výslovně, nicméně za ně lze považovat jakýkoliv doklad, který hodnověrně prokáže skutečnost, že vyvážené zboží opustilo území Společenství (viz ustanovení § 31 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků). Z tohoto pohledu tedy lze jako jiný důkazní prostředek využít např.:

  • Přepravní doklad (např. CMR), ve kterém bude potvrzeno dodání vyváženého zboží příjemci zboží ve třetí zemi. Tento doklad však může vývozce získat u dopravce pouze v případě, kdy přepravu do třetí země sám objednává (má smluvní vztah s dopravcem, který zboží přepraví přes vnější hranice Společenství). Pakliže bude přepravu zboží přes vnější hranici Společenství zajišťovat kupující ze třetí země (např. při sjednané dodací podmínce EXW závod prodávajícího, FCA s ujednaným místem dodání zboží dopravci nacházejícím se na území Společenství apod.), může vývozce přepravní doklad získat pouze od kupujícího, který disponuje smluvním vztahem s dopravcem. Pro použití tohoto důkazu je však nutné, aby byl vývozci doručen, a to dopravcem (případy, kdy dopravu zajišťuje vývozce) nebo kupujícím ze třetí země (případy, kdy dopravu zajišťuje kupující). Je tedy vhodné osobu, se kterou má vývozce smluvní vztah (dopravce nebo kupující ze třetí země), smluvně zavázat k tomu, aby předmětný důkaz o výstupu zboží do třetí země zabezpečila.
  • Písemné celní prohlášení prokazující propuštění vyváženého zboží do některého celního režimu ve třetí zemi. Jedná se o celní doklad, o přidělení celně schváleného určení nebo použití zboží v zemi určení (třetí zemi) nebo jeho opis nebo fotokopii, které obsahují údaje potřebné k identifikaci zboží. Správnost opisů nebo fotokopií musí být ověřena úřadem, který potvrzoval originály dokladů. Tento doklad však vývozce může získat pouze od osoby, která předmětné písemné celní prohlášení ve třetí zemi podává, tzn. zpravidla od kupujícího ze třetí země. Pro jeho použití je tedy nutné, aby ho kupující ze třetí země doručil vývozci. Je vhodné kupujícího ze třetí země smluvně zavázat k tomu, aby předmětný důkaz o výstupu zboží do třetí země zabezpečil.
  • Doklad prokazující vyřízení tranzitní operace v režimu společného tranzitu. Společným tranzitním režimem se rozumí režim, kterému podléhá zboží dopravované pod celním dohledem příslušných úřadů od celního úřadu jedné smluvní strany k jinému celnímu úřadu této nebo jiné smluvní strany Úmluvy o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a Evropským hospodářským společenstvím, vyhlášené Sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 179/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Úmluva“), přičemž je překročena alespoň jedna státní hranice. Tento režim se podle okolností označuje jako režim T1 nebo T2. Po vstupu ČR do EU, která je jako celek jednou smluvní stranou Úmluvy, lze vyvážené zboží současně propouštět do společného tranzitního režimu pouze v případech, kdy je zboží vyváženo (přepravováno) do třetí země, která je smluvní stranou Úmluvy. V současné době jsou smluvními stranami Úmluvy pouze Švýcarsko, Norsko, Island a Rumunsko (od 1. 1. 2006). Tento důkazní prostředek tedy lze využít pouze v případech vývozu zboží do těchto zemí a pokud zboží bylo současně s propuštěním do celního režimu vývozu propuštěno do celního režimu společného tranzitu.
  • Dodací list. Jedná se o doklad, na kterém kupující stvrzuje skutečnost, že mu bylo zboží dodáno v souladu se sjednanými podmínkami dodání. To znamená, že tento důkazní prostředek je možné využít pouze za předpokladu, že zboží bude dodáváno kupujícímu ze třetí země za využití dodací podmínky s ujednaným místem dodání mimo území Společenství (např. DDU, CPT apod.). Vývozce však potřebuje, aby mu kupující ze třetí země tento dodcaí list doručil, a to i s příslušným potvrzením dodání. Je tedy vhodné kupujícího ze třetí země smluvně zavázat k tomu, aby předmětný důkaz o výstupu zboží do třetí země zabezpečil. 

Příklad

Český plátce (vývozce) dodává zboží japonskému kupujícímu za využití dodací podmínky FCA, při které je zboží dodáno na území Německa do spediční společnosti sjednané kupujícím, která zabezpečuje následnou přepravu zboží do Japonska. Pro účely prokázání přepravy zboží do třetí země v tomto případě nelze jako důkazní prostředek použít dodací list potvrzený kupujícím, jelikož tento doklad potvrzuje „pouze“ skutečnost, že český  plátce dodal zboží do péče spediční společnosti na sjednaném místě, tzn. neprokazuje skutečnost, že zboží bylo přepraveno z území Společenství.

Vývozce musí obstarat jiné důkazní prostředky, které výstup zboží území Společenství prokážou (doklad prokazující ukončení tranzitního celního režimu prováděného na základě Karnetu TIR, doklad o příjmu zboží do skladové evidence kupujícího ve třetí zemi apod.).

Při výběru náhradních důkazních prostředků je nutné brát ohled zejména na jejich věrohodnost, která se může u jednotlivých forem náhradních důkazních prostředků lišit v závislosti na třetí zemi. Zejména je však potřeba, aby v náhradním důkazním prostředku bylo vyvážené zboží jednoznačně ztotožnitelné.

Nelze než doporučit, aby měl vývozce zboží pro případy, kdy nebude mít možnost prokázat výstup zboží mimo území Společenství potvrzeným písemným celním prohlášením (JSD), zajištěnu dostupnost jiných důkazních prostředků. Může se jednat například o smluvní závazek přepravce předávat přepravní doklady, ze kterých bude zřejmé, že přeprava zboží byla ukončena mimo území Společenství, případně smluvní závazek kupujícího ze třetí země předávat na vyžádání ověřené doklady o propuštění dodaného zboží do příslušného celního režimu v zemi dovozu (ve třetí zemi) apod.

Příklady rizikových transakcí z pohledu prokazování vývozu zboží

Příklad č. 1

Český plátce realizuje obchodní případ, kdy zboží prodává kupujícímu ze třetí země a toto zboží na základě sjednané dodací podmínky dodává do jiného členského státu, např. do logistického centra nebo speditérovi, který zajišťuje následnou přepravu zboží do třetí země. 

V případě, kdy by český plátce realizoval předmětnou transakci jako vývoz zboží, byl by dle celních předpisů vždy v postavení vývozce, tj. osoby, jejímž jménem je podáváno písemné celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývoz. Platí to i tehdy, když by v okamžiku podání písemného celního prohlášení měl ke zboží vlastnické právo nebo obdobné právo umožňující s ním nakládat kupující ze třetí země. Z pohledu českého plátce by se tedy jednalo o vývoz zboží, u kterého lze uplatnit osvobození od DPH dle ustanovení § 66 zákona o DPH. Ale vzhledem k tomu, že český plátce zboží dodává do jiného členského státu osobě (spediční společnosti, logistickému centru), kterou stanovil kupující a která zabezpečuje následující přepravu zboží do třetí země, mohl by český plátce čelit následujícím rizikům:

  • Vzhledem k tomu, že český plátce nemůže ovlivnit, jak dlouho bude zboží skladováno v jiném členském státě předtím, než bude fyzicky dopraveno do třetí země, vzniká riziko nesplnění lhůty pro vývoz zboží stanovené celním úřadem v rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu na tiskopise písemného celního prohlášení (kolonka D – „Kontrola celním úřadem odeslání“ JSD). Důsledkem nedodržení této lhůty může být to, že rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývoz celním úřadem bude zrušeno. V takovém případě by samozřejmě český plátce nemohl uplatnit osvobození od DPH dle ustanovení § 66 ZDPH, a to ani v případě, že by se mu podařilo následně prokázat vývoz zboží do třetí země jinými důkazními prostředky než potvrzeným daňovým dokladem, kterým je právě rozhodnutí o propuštění zboží do režimu vývozu na tiskopise písemného celního prohlášení (JSD).
  • Český plátce nezabezpečuje následnou přepravu zboží z jiného členského státu do třetí země a nemůže přímo ovlivnit úkony prováděné na vnější hranici Společenství v souvislosti se získáním potvrzení daňového dokladu (JSD) o výstupu zboží do třetí země. Také nemá smluvní vztah s osobou, která přepravu zboží do třetí země zabezpečuje (speditér nebo logistické centrum), a nemůže tedy smluvně zavázat tuto osobu k tomu, aby zabezpečila důkaz o výstupu zboží do třetí země. A tak vzniká riziko, že důkazy předjímané ustanovením § 66 ZDPH pro přiznání osvobození vývozu zboží od DPH nezíská.

Příklad č. 2

Český plátce realizuje obchodní případ, kdy zboží prodává německé osobě registrované k DPH v Německu (kupující), která zboží následně prodá do Švýcarska tamnímu subjektu (příjemce). Zboží je na základě dispozic kupujícího přepraveno z tuzemska přímo do Švýcarska.

daně clo eu kupující prodávající faktura

Jelikož při provádění předmětné obchodní transakce zboží opustí území Společenství, jedná se o vývoz zboží. V tomto případě je však nutné zkoumat, zda je dle celních předpisů v postavení vývozce spíš český plátce, anebo kupující z jiného členského státu, tzn. zda bude písemné celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývoz podáváno jménem českého plátce, nebo kupujícího z jiného členského státu.

Vzhledem k tomu, že celní předpisy definují jako vývozce (tzn. osobu, jejímž jménem a na jejíž účet je podáváno vývozní celní prohlášení) tu osobu, která má v době přijetí tohoto celního prohlášení k danému zboží vlastnické nebo obdobné právo umožňující s ním nakládat, mohla by českému plátci vznikat následující rizika. Pakliže by český plátce prodával zboží kupujícímu z jiného členského státu za použití dodací podmínky EXW a zboží by bylo fyzicky přímo vyváženo do třetí země, pak by to byl kupující z jiného členského státu, kdo by byl dle celních přepisů vývozcem (tj. osobou, která má v době přijetí celního prohlášení ke zboží vlastnické nebo obdobné právo a jejímž jménem je podáváno celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu). Povinnost podat celní prohlášení na propuštění zboží do režimu vývozu kupujícím z jiného členského státu vyplývá i z definice dodací podmínky EXW.

Z pohledu českého plátce by se tedy nejednalo o vývoz zboží, ale o dodání zboží osobě z jiného členského státu bez jeho propuštění do režimu vývozu do třetí země nebo jeho přepravy či odeslání do jiného členského státu. Jednalo by se o tuzemské dodání zboží (s místem zdanitelného plnění tam, kde k dodání dochází, tzn. ve vztahu k dodací podmínce EXW v tuzemsku), na které musí být uplatněna česká DPH na výstupu. 

Zákon o DPH nespecifikuje, že pro uznání nároku na osvobození od DPH při vývozu zboží musí na daňovém dokladu (JSD) figurovat český plátce jako vývozce. Někdo by se tedy mohl domnívat, že český plátce by měl nárok na osvobození od DPH ve vztahu k této transakci, pokud by byl schopen předložit finančnímu úřadu např. ověřenou kopii JSD, na kterém by jako vývozce byl uveden kupující z jiného členského státu. Dle názoru MF ČR však lze osvobození od DPH uznat pouze v případě, kdy na daňovém dokladu (JSD) figuruje jako vývozce plátce, který osvobození uplatňuje.

Ad 3) – osoba zajišťující přepravu vyváženého zboží

Další podmínkou pro osvobození vývozu zboží od DPH je, že zboží do třetí země přepravuje vývozce nebo jím zmocněná osoba (jím najatá přepravní firma), případně kupující nebo jím zmocněná osoba (jím najatá přepravní firma), jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu.

Pakliže by tedy přepravu zboží do třetí země zajišťovala jiná osoba než vývozce nebo kupující nebo jimi najatá přepravní firma, nebyl by vývoz dodáním osvobozeným od DPH. Na tuto skutečnost je nutné brát zřetel zejména v případech, kdy je zboží dodáváno do třetí země jiné osobě než kupujícímu a tato jiná osoba by zajišťovala přepravu zboží – viz následující příklad.

Příklad:

Český plátce (prodávající) dodává zboží německé osobě registrované k DPH v Německu (kupující), která zboží následně prodá do Švýcarska tamnímu subjektu (příjemce).

daně, clo

Pakliže si při realizaci předmětné obchodní transakce pro zboží přijede do tuzemska švýcarský příjemce zboží, nebude moci český prodávající dodávku osvobodit od DPH jako vývoz zboží. Prodávající bude muset při prodeji zboží německému kupujícímu uplatnit českou DPH na výstupu – tedy fakturovat kupujícímu včetně české DPH. Vývozcem zboží do Švýcarska bude německý kupující.

Pokračovat na Logistika a pojištění

Autor textu
Marek Reinoha

Poradce v oblasti cel a unijního obchodu. V minulosti působil mimo jiné na Generálním ředitelství cel a zastával pozici ředitele celního úřadu. Od roku 2004 se již výhradně věnuje lektorské a publikační činnosti, v níž má bohaté zkušenosti. Mezi jeho hlavní specializace patří: celní předpisy,  celní problematika, problematika DPH a SPD po vstupu ČR do EU, INCOTERMS, zahraniční obchod atp..  Je certifikovaným lektorem dodacích doložek INCOTERMS 2010 Mezinárodní obchodní komorou.

Copyright © 2016 by Export Guru. All rights reserved. Created by noBrother.