Anti-subvenční opatření

Anti-subvenční opatření ve formě zvýšení platného celního tarifu je uplatňováno jako reakce na dovoz zboží, jeho výroba je subvencována přímo nebo nepřímo ze strany státu vývozce, a vede k odstranění negativního efektu podpory. Ke zjištění subvencí se využívá porovnání exportní ceny zboží subvencovaného a nesubvencovaného. Anti-subvenční opatření se uplatňuje na všechen export daného produktu z jedné země.

Podmínkou pro uvalení anti-subvenčního nebo také vyrovnávacího opatření (anti-subsidy measure, countervailing measure) je určit, že došlo k subvencování produktu, a to formou specifické subvence. Specifická subvence je subvence pro konkrétní podnik, výrobní odvětví, skupinu podniků nebo odvětví, případně i subvence na přednostní využití domácího výrobku před dováženým. Při určení ceny produktu subvencovaného a nesubvencovaného se berou v úvahu rozdíly např. v podmínkách prodeje, fyzických charakteristikách apod. Pro označení subvencovaného zboží musí být naplněny i dodatečné podmínky: 1. musí být prokázáno, že dovoz má negativní dopad na ekonomickou situaci dovážející země a 2. že existuje příčinná souvislost mezi dovozem a poškozením daného odvětví. Příšlušné orgány země, která se rozhodne aplikovat anti-subvenční opatření, musí demonstrovat, že toto opatření není v rozporu s veřejným zájmem, tj. že opatření nepoškodí celkově ekonomiku více, než je škoda pro odvětví, které je subvencovaným dovozem ohroženo. Znamená to, že na zřetel musí být brány také zájmy konečných spotřebitelů a odvětví, které subvencované dovážené produkty využívají.

Anti-subvenční opatření směřuje k ochraně domácího trhu před dovozem subvencovaných produktů.

Každá země má svou specifickou legislativu, ve které jsou stanoveny detaily a podmínky pro aplikaci anti-subvenčních opatření. Členové Světové obchodní organizace (World Trade Organization, WTO) dodržují jako základ požadavky příslušné Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích optařeních. Národní legislativa jednotlivých států však může základní pravidla dále podrobně doplňovat a rozpracovávat. Všichni členové WTO mají povinnost svou legislativu týkající se anti-subvenčních opatření v platném znění notifikovat a WTO ji zpřístupňuje všem ostatním členům.

Anti-subvenční legislativu členů WTO je možno ji vyhledat následovně: http://docsonline.wto.org; dále search menu; dále vyberte příslušný dokument kliknutím na "?" a vyberte Subsidies and countervailing measures Article 32.6. Země, které nejsou členy WTO, nejsou vázáni standardy WTO. Většinou je však jejich legislativa inspirována principy WTO a výrazně se od nich neliší. Některá specifická ustanovení týkající se anti-subvenčních opatření, mohou být obsažena v bilaterálních obchodních preferenčních dohodách a tato stanovení musí být v národních legislativách také zohledněna. Informace o anti-subvenčních opatřeních užitých proti vývozu z EU lze nalézt v databázi http://trade.ec.europa.eu/actions-against- eu-exporters/cases/. Proti vývozu z EU uplatňují nejvíce takových opatření Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada, Čína, Indie, Izrael, Mexiko, Ruská federace, Jihoafrická republika, Turecko a USA. Informace o anti-subvenčních opatřeních EU vůči dovozu ze třetích zemí jsou k dispozici v kompletní vyhledávací databázi Ministerstva průmyslu a obchodu na http://www.mpo.cz/cz/prehled-ad- as.html nebo na webu Evropské komise na http://trade.ec.europa.eu/tdi/index.cfm. 

Anti-subvenční opatření se uvaluje zpravidla na období pěti let, s možností prodloužení na dalších pět let, a to základě anti-subvenčního šetření. V některých případech může být uvaleno provizorní anti-subvenční opatření, avšak až po uplynutí 60 dnů od iniciace šetření, maximálně na dobu 4 měsíců. Anti-subvenční opatření má formu celní sazby, a to zpravidla hodnotového cla (ad valorem), tj. určitého procenta z hodnoty fakturace; může však mít i formu specifického cla kalkulovaného na základě jiných parametrů než je hodnota (např. váha). Anti-subvenční clo platí dovozce v zemi dovozu. Alternativou placení anti-subvenčního cla je tzv. ujednání o ceně, které iniciativně nabízí vývozce produktů orgánům činným v anti-subvenčním šetření země dovozu. Vývozce se zavazuje, že nevyveze produkt, který je předmětem anti-subvenčního šetření, za cenu nižší než je limit stanovený jako nesubvencovaná cena, a splní další podmínky (např. pravidelné zprávy a prověrky vývozu

produktu). V takovém případě se na jeho vývoz nevztáhne anti-subvenční clo. Výše cla je dána zjištěnou subvencí. V některých zemích je stanoven minimální spodní limit anti-subvenčního cla.

Iniciace k anti-subvenčnímu šetření vychází buď od průmyslu dotčeného subvencovaným dovozem, nebo od příslušných vládních orgánů. Ten, kdo předkládá stížnost na subvencovaný dovoz, musí představovat nebo zastupovat rozhodující většinu domácí výroby (v EU min. 25%). Země dovozu oznamuje antisubvenční podnět právní cestou spolu se všemi termíny anti-subvenčního šetření a informuje o něm zemi, z níž subvencovaný vývoz pochází a zpravidla přímo i dotčeného vývozce. Vývozce se ve svém zájmu neprodleně registruje u orgánů činných v anti-subvenčním řízení a spolupracuje s nimi především vyplněním dotazníkových údajů směřujících k získání informací o ceně produktu na domácím trhu a jeho výrobních nákladech. Pro registraci a získání příslušného dotazníku má vývozce k dispozici zhruba 15 až 21 dní, pro vyplnění dotazníku 30 až 45 dní. V případě nespolupráce může na jeho produkty být uvaleno další clo, které zvýší jeho celní zatížení oproti spolupracujícím vývozcům. Pokud je iniciováno anti-subvenční řízení proti vývozci z ČR, ten kontaktuje příslušný anti-subvenční orgán v zemi dovozu a pro zjištění a konzultaci postupu se obrací na Ministerstvo průmyslu a obchodu a/nebo na Evropskou komisi. Anti-subvenční řízení proti dovozu do ČR (a dalších zemí EU) provádí výhradně Evropská komise na základě písemného podnětu podaného fyzickou nebo právnickou osobou nebo sdružením, které jedná jménem výrobního odvětví. Návod na podání podnětu je k dispozici na webu Ministerstva průmyslu a obchodu http://www.mpo.cz/dokument141915.html. Anti-subvenční šetření je zpravidla ukončeno do jednoho roku, ve zvláštních případech do 18 měsíců. Před zveřejněním anti-subvenčního opatření mají možnost se dotčené subjekty k němu vyjádřit.

Shrnutí:

  • Cílem anti-subvenčního opatření je odstranit nekalou soutěž vznikající v důsledku subvencování výrobků ze strany vlády země vývozu.
  • Anti-subvenční opatření má formu valorického nebo specifického cla, uvalovaného na 5 let, s možností prodloužení na dalších 5 let.
  • Anti-subvenční šetření se řídí v základech pravidly Světové obchodní organizace, specificky příslušnou národní legislativou. Uvalení anti-subvenčního cla předchází anti-subvenční šetření, na kterém dotčení vývozci ve vlastním zájmu spolupracují. 

Klíčová slova anglicky: anti-subsidy, countervailing measures, anti-subsidy investigations, ad valorem and specific duties, anti-subsidy legislation.

Pokračovat na Exportní rizika

Autor textu
Doc. Ing. Ludmila Štěrbová, CSc.

Vyučující na Katedře mezinárodního obchodu, ředitelka bakalářského a magisterského programu International Business. Absolventka oboru Ekonomika a řízení zahraničního obchodu na VŠE. Specializuje se na mezinárodní obchod, společnou obchodní politiku EU a obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví. Od roku 1985 pracovala ve státní správě, především na Ministerstvu obchodu a průmyslu a v letech 2002 – 2006 jako diplomatka na Stálé misi ČR pro OSN a další mezinárodní organizace v Ženevě.

Copyright © 2016 by Export Guru. All rights reserved. Created by noBrother.